Staň se křesťanem

Jaký je význam křesťanství a proč mu musíme věnovat pozornost?
Projděte si náš rychlý průvodce během 10 minut.

Křesťanství nám přináší dobrou zprávu o Ježíši Kristu, jako zachránci všech lidí, kteří v něj uvěří. Ježíš Kristus je syn Boží, který byl ukřižován za hříchy všech lidí na zemi. Třetího dne vstal z mrtvých a bude soudit všechny národy země.

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.
(Bible, kniha Jan 3:16)

Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.
(Bible, kniha Jan 3:18)

Lidé si udělali mnoho teorií, co se stane po smrti.

Jan Hus za svého života napsal mnoho citátů, jeden z nich zde uvedu:
“Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí.”

Bůh se ve své moudrosti nedal světu poznat jejich vlastní moudrostí. Namísto toho se Bohu zalíbilo, že spasí ty, kdo uvěří tomuto bláznivému kázání.
(Bible, kniha 1 Korintským 1:21)

Nespoléhejme na vlastní moudrost. Cesta k Bohu vede pouze skrze víru v Ježíše Krista. Člověk má možnost tento krok udělat, dokud žije. Proto je dobré toto rozhodnutí neodkládat.

Mezi nejčastější názory lidí patří tyto teorie:

1) Věřím, že existuje “něco” víc. Nějaká inteligentní bytost, energie.
2) Nevěřím, že stvořitel tohoto světa existuje. Můj život je náhodný, po smrti nic nebude a celý život na Zemi nemá žádný smysl.
3) Budu myslet pozitivně, pracuji na sobě a vyvinu se v životě/po smrti v něco lepšího, než jsem
4) Jsem pasivní, tyto věci jsou směšné, nemám na to čas. Lidé mají víru, aby měli nějakou berlu pro život a necítili se sami.
5) Toleruji vše, všechno je pravda. Musím šířit lásku.

Každý člověk má jiný postoj k těmto věcem. Nestálo by za to hledat pravdu a dát této “bláznivé zprávě” prostor?

Bůh do nás vložil touhu jej hledat. Většina lidí ho však hledá skrze ezoteriku, jógu a jiné nevhodné praktiky, které lidem ve finále škodí skrze duchovní svět, který je v pozadí.

Mnoho lidí automaticky říká fráze, když se jim něco nedaří, nebo jsou udivení: “Ježiš, Ježíši marja, Ježíši Kriste..” a podobné varianty těchto slov. Proč to lidé rádi říkají, aniž si to uvědomují? Je to v nás nějak zakódované? Co když pak nebudeme mít výmluvu, pokud se ve své variantě víry pleteme?

Církev se v historii dopustila mnoha chyb. Nejčastěji vzpomínaný je prodej odpustků a případy zneužití dětí, které trvají až dodnes. Obojího se bohužel dopustila římskokatolická církev.

Odpustky se prodávaly za účelem odpuštění hříchu lidí, což není biblické. Člověk si nic nemůže odčinit penězi. Církev zároveň tímto způsobem bohatla a mohla budovat své chrámové stavby.

Problém zneužití dětí měl možná za příčinu skutečnost, že církev si osvojila celibát kněží, který rovněž není nařízen dle bible a nemá své opodstatnění. V mnoha jiných církvích pastoři (tj. vedoucí církve) uzavírají sňatky.

Je pravda, že kdo chce spravovat církev, má zájem o krásnou práci. 2Správce však musí být bezúhonný: věrný manžel, střídmý, rozvážný, pořádný, pohostinný a schopný učit. Nesmí to být opilec ani hrubián, ale vlídný, snášenlivý a nezištný člověk, který se dobře stará o rodinu a má poslušné a dobře vychované děti. (Když se někdo neumí postarat o vlastní rodinu, jak by mohl pečovat o Boží církev?). Nesmí to být nováček, aby nadut pýchou neupadl do ďáblova odsouzení. Musí mít dobrou pověst i mimo církev, aby neupadl do pomluv a do ďáblovy pasti.
(Bible, kniha 1. Timoteus 3:1-6)

Stejně jako v 15. století mistr Jan Hus bojoval proti církvi, později to byla tzn. reformace v 16. století, kdy se církev rozdělila na katolíky a protestanty. Cílem bylo řídit se podle bible a nebýt zatížen tradicí, která se v katolictví vidí dodnes. Problémem tradice je skutečnost, že lidé chodí v neděli do kostela a neví vlastně proč. Žijí takovou tradiční víru, aniž by jim smysl křesťanství někdo vysvětlil.

Bible jako historická kniha zaznamenává ve starém zákoně mnoho případů, kdy lidé dělali chyby a selhali. Byli mezi nimi i králové, kteří měli nesmírné bohatství. Člověk skrze hřích může uklouznout a jednat mimo Boží přikázání. A to i křesťan, tj. věřící člověk.

Hřích je oddělení od Boha, žití podle lidských tužeb (touha očí a touha těla). Je to chování, které se Bohu nelíbí a je proti jeho ustanovením. Může se to projevovat mnoha způsoby:

1) Honba za penězi a bohatstvím, lakomství, krádeže
2) Smilstvo, sexuální nečistota (prostituce, sex mimo rámec manželství, nevěra, homosexualita)
3) Drogové a alkoholové závislosti
4) Vraždy, znásilnění, týrání
5) Lži, pýcha člověka, závist, pomlouvání
6) Obžerství, lenost
7) Modloslužba - to může být například koníček, či aktivita, kterou máme úplně na prvním místě v životě a nadměrně se k ní upínáme.

Žádný člověk není bez hříchu. A nezáleží na tom, jestli jste zhřešili v malé věci, nebo velké. K Bohu nemůže člověk po fyzické smrti přijít, aniž by byl od hříchu očištěn. A to člověk nemůže odčinit žádným skutkem zde na zemi, pouze vírou v Ježíše Krista.

Hřích přišel na svět skrze jediného člověka a s hříchem přišla smrt. Smrt se pak rozšířila na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili.
(Bible, list Římanům 5:12)

„Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není. Toto vám píšu, moji drazí, abyste nehřešili. Kdyby někdo zhřešil, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho Spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za celý svět.“
(Bible, 1. Jan 1, 9-10, 2,1-2)

Odměnou hříchu je totiž smrt, ale Božím darem je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu.
(Bible, list Římanům 6:23)

Bůh dal člověku svědomí, aby jednal dobře a byl zároveň usvědčován špatnými skutky. Lidé však často posouvají hranice zlého podle svých špatných úmyslů.

V bibli máme i v tomto ohledu oporu, abychom žili dobře a měli dobré svědomí před Bohem, i lidmi.

Slovo “křesťan” je odvozené od jména Ježíše Krista. Je to člověk, který ho následuje a srdcem touží žít tak, jak žil právě On. Křeštané vědomě vyznávají svou hříšnost a prosbu o odpuštění hříchů.

Občas slovo “křesťan” v lidech může vzbuzovat nadřazenost, že člověk je lepší a věří něčemu lepšímu. Není to však pravda. Všichni lidé jsou si před Bohem rovni. Křesťan není lepší, než nevěřící člověk.

Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.
(Bible, kniha Matouš 7,13-14)

Bible je historický a pravdivý soubor knih a skládá se ze dvou částí: Starý zákon a Nový zákon. Starý zákon je sbírka 39 židovských knih, vznikal přes tisíc let a jeho počátky sahají do doby 1000-2000 př. n. l.. Nový zákon obsahuje 27 knih a byl sepsán apoštoly, na základě života a výroků Ježíše Krista. Apoštolové s ním žili, následovali jej a vše zapisovali.

Bůh dal v historii lidem skrze Mojžíše desatero přikázání jako vzor, jak by měli lidé žít. Nový zákon je naplněním staré smlouvy. Bůh pro lásku k lidem dává tu nejcenější oběť, svého jednorozeného syna. Proroci ve starém zákoně tuto událost předpověděli. Ježíš přišel na zem, narodil se skrze Ducha Svatého z panny Marie a byl ukřižován. Ukřižováním vzal všechny viny a hříchy na sebe. Otevřel tak lidem cestu k Bohu.

Ježíš mu řekl: “Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
(Bible, list Janův 14:6)

Nový zákon je možné poslouchat i v audio formě.

1) Každý rok se prodá přes 100 milionů kopií Bible.
2) Celá Bible byla přeložena do 532 jazyků. Částečně byla přeložena do dalších 2883 jazyků.
3) Slovo „bible“ pochází z řeckého biblia, knihy. Antické knihy měly podobu svitku a jejich řecké označení pochází ze slova byblos, česky papyrus, ze kterého se svitky vyráběly.
4) Archeologické důkazy moderní vědy o událostech, které popisuje bible

Toto evangelium je kázáno světu, aby lidé obměkčili svá srdce a vyznali Ježíše za svého Pána a Spasitele. Pokořte se před Bohem, vyznejte své hříchy a proste o odpuštění.

Bůh vidí vše, co mají lidé v srdci a jak přemýšlí. Proto když hledáte pravdu, poproste Ho v modlitbě s upřímným srdcem, aby Vám pravdu ukázal. Bůh si najde způsob, jak k Vám promluví.

Jednou se Ježíš modlil na nějakém místě; a stalo se, když přestal, že mu jeden z jeho učedníků řekl: “Pane, nauč nás modlit se, jako tomu naučil své učedníky i Jan.” 2 Řekl jim: “Když se modlíte, říkejte: Otče [náš, který jsi v nebesích], buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. [Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.] 3 Náš denní chléb nám dávej každého dne. 4 A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás do pokušení [,ale vysvoboď nás od toho Zlého].”
(Bible, kniha Lukáš 11,1)

„Proste a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává a kdo hledá, nalézá a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Nebo by mu dal hada, když ho prosí o rybu? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!“
(Bible, kniha Matouš 7,7 – 11)

Člověk má vyměřený čas života Bohem, po smrti jej čeká soud.

Lidem je určeno jednou zemřít, a potom je čeká soud.
(Bible, list Židům 9:27)

V Bibli naleznete mnoho příběhů, ponaučení a moudrosti. Dozvíte se o stvoření světa, Božím plánu pro lid a o životě Ježíše Krista.

V aplikaci YouVersion máte také k dispozici plány čtení, které se týkají starostí každodenního života, které nás všechny doprovázejí.

Být součástí zdravého křesťanského společenství je důležité. Navštivte křesťanský sbor ve svém okolí, případně Vám můžeme pomoci na e-mailu dotaz@stansekrestanem.cz